Jak ovlivňuje redukce výši důchodu ve světě?

Přestože výpočet důchodu od 30. září nepatrně zvýší míru zásluhovosti při výpočtu důchodu, budou nadále české důchody patřit mezi příliš rovnostářské. Rozdíly ve výši důchodu mezi občany s nadstandardními a podprůměrnými příjmy bude stále malý. Jak vysoký důchod mají občané s podprůměrnými příjmy a s nadprůměrnými příjmy ve světě?
Princip solidarity je při výpočtu důchodu zohledněn ve většině vysplých zemích OECD. V Česku je to vlivem redukce osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu. Výsledná penze občanů s nadprůměrnými příjmy v Česku (platí ze svého příjmu vyšší důchodové pojištění) není příliš vyšší než penze občanů s podprůměrnými příjmy. Redukce v Česku tak patří mezi nejvyšší z členských zemí OECD.
- Občan pobírající v Česku polovinu průměrné mzdy bude mít čistý náhradový poměr v důchodu ve výši 94 %. Čistý náhradový poměr porovnává čistou mzdu dosahovanou před odchodem do důchodu s důchodem. Důchody podléhají zdanění v Česku pouze výjimečně.
- Občan pobírající 1,5násobek průměrné mzdy bude v Česku naproti tomu mít náhradový poměr ve výši 50 %.
Dle studie „Pensions at a Glance 2011“ je větší rozdíl v náhradovém poměru a větší solidarita bohatších s chudšími pouze v Dánsku, Novém Zélandu, Kanadě, Islandu a Izraeli. Náhradový poměr se v průměru v členských zemích OECD liší o 19,4 procentních bodů, v Česku však dokonce o 44 procentních bodů (94 % – 50 %). Občané s nadprůměrnými příjmy tedy musí tedy s toutu skutečností počítat a dostatečně se sami finančně zajistit, aby odchod do důchodu pro ně neznamenal výrazné snížení životní úrovně.
Praktický výpočet
Průměrná mzda za rok 2010 v Česku činila 23 951 Kč. Vypočítáme se tedy penzi (dle legislativy od ledna 2011 do 30. září 2011) při osobním vyměřovacím základu ve výši poloviny průměrné mzdy a ve výši 1,5násobku průměrné mzdy. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrné mzda od roku 1986 do roku 2010 v současné hodnotě. Dřívější výdělky jsou násobeny koeficientem.
a) Výpočet penze při osobním vyměřovacím základu 11 976 Kč (při 44 letech pojištění)
Čistá mzda bezdětného občana činila 10 313 Kč. Z hrubé mzdy zaměstnance bylo sraženo 539 Kč na zdravotním pojištění, 779 Kč na sociálním pojištění a 345 Kč jako záloha na dani z příjmu fyzických osob. V roce 2011 by byla čistá mzda ještě o 100 Kč nižší, protože se snížila základní sleva na poplatníka z 2 070 Kč na 1 970 Kč.
|
Text
|
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
11 976 Kč |
|
Počet let pojištění |
44 let |
|
Redukce do 11 000 Kč (ze 100 %) |
11 000 Kč |
|
Redukce od 11 000 Kč do 28 200 Kč (z 30 %) |
293 Kč |
|
Redukovaný osobní vyměřovací základ |
11 293 Kč |
|
Procentní výměra za dobu pojištění (44×1,5 %) |
66 % |
|
Procentní výměra důchodu (11 293 Kč x 66 %) |
7 454 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 230 Kč |
|
Důchod celkem |
9 684 Kč |
Občan pobírající celý život polovinu průměrné mzdy tak v Česku dosáhne na důchod ve výši 94 % (9 684 Kč : 10 313 Kč) jeho předchozího čistého příjmu. Jenom na doplnění si uvedeme, že při výpočtu od září 2011 by byl důchod 9 624 Kč.
b) Výpočet penze při osobním vyměřovacím základu 35 927 Kč (při 44 letech pojištění)
Čistá mzda bezdětného občana činila 26 814 Kč. Z hrubé mzdy zaměstnance bylo sraženo 1 617 Kč na zdravotním pojištění, 2 336 Kč na sociálním pojištění a 5 160 Kč jako záloha na dani z příjmu fyzických osob. V roce 2011 by byla čistá mzda ještě o 100 Kč nižší, protože se snížila základní sleva na poplatníka z 2 070 Kč na 1 970 Kč.
|
Text
|
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
35 927 Kč |
|
Počet let pojištění |
44 let |
|
Redukce do 11 000 Kč (ze 100 %) |
11 000 Kč |
|
Redukce od 11 000 Kč do 28 200 Kč (z 30 %) |
5 160 Kč |
|
Redukce nad 28 200 Kč (z 10 %) |
773 Kč |
|
Redukovaný osobní vyměřovací základ |
16 933 Kč |
|
Procentní výměra za dobu pojištění (44×1,5 %) |
66 % |
|
Procentní výměra důchodu (11 293 Kč x 66 %) |
11 176 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 230 Kč |
|
Důchod celkem |
13 406 Kč |
Občan pobírající celý život polovinu průměrné mzdy tak v Česku dosáhne na důchod ve výši 50 % (13 406 Kč : 26 814 Kč) jeho předchozího čistého příjmu. Jenom na doplnění si uvedeme, že při výpočtu od září 2011 by byl důchod 13 442 Kč.
Podprůměrná mzda – vysoká penze, nadprůměrná mzda – nízká penze
V Česku tak i po změně ve výpočtu důchodu po 30. září 2011 bude platit, že penze občanů s podprůměrnou mzdou bude vysoká (v porovnání s dosahovanou mzdou před odchodem do důchodu), naproti tomu penze občanů s nadprůměrnou mzdou je nízká. Náhradový poměr v důchodu u občanů s nízkými příjmy je v porovnání s ostatními zeměmi OECD v Česku vysoký, naproti tomu u občanů s nízkými příjmy nízký.
Jak je to v ostatních zemích OECD?
V přiložené tabulce máme uveden náhradový poměr, tj. poměr čisté mzdy před odchodem do důchodu a čistého důchodu v zemích OECD u občana pobírajícího celý život mzdu na úrovni 50 % průměrné mzdy a u občana pobírajícího celý život mzdu na úrovni 150 % průměrné mzdy. Ve všech zemích se porovnává čistá mzda před odchodem do důchodu a čistý důchod.
V některých zemích podléhá důchod dani z příjmu fyzických osob, v některých nikoliv. Protože se důchod počítá z hrubých příjmů, tak v některých zemích mají dokonce občané s nízkými příjmy vyšší důchod než mzdu před odchodem do důchodu.
Výše čistého důchodu k čisté mzdě v zemích OECD (v %)
|
Země
|
Výše důchodu (v % z průměrné mzdy) |
|
|
0,5 |
1,5 |
|
|
Dánsko |
131,9 |
80,8 |
|
Island |
139,0 |
91,7 |
|
Řecko |
113,6 |
106,8 |
|
Turecko |
107,3 |
96,0 |
|
Nizozemí |
104,5 |
96,4 |
|
Lucembursko |
103,1 |
90,9 |
|
Izrael |
103,0 |
56,7 |
|
Maďarsko |
96,3 |
103,2 |
|
Česko |
94,0 |
48,9 |
|
Rakousko |
91,3 |
84,6 |
|
Kanada |
88,7 |
39,7 |
|
OECD |
82,8 |
63,4 |
|
Austrálie |
82,5 |
47,1 |
|
Slovinsko |
82,5 |
86,2 |
|
Španělsko |
82,3 |
85,4 |
|
Belgie |
81,8 |
52,0 |
|
Norsko |
81,7 |
51,4 |
|
Nový Zéland |
79,4 |
29,4 |
|
Švýcarsko |
78,6 |
46,2 |
|
Itálie |
78,2 |
76,7 |
|
Chile |
74,4 |
62,7 |
|
Estonsko |
73,4 |
51,4 |
|
Portugalsko |
73,4 |
70,5 |
|
Finsko |
72,0 |
64,4 |
|
Korea |
69,8 |
37,3 |
|
Francie |
69,4 |
53,1 |
|
Slovensko |
68,3 |
76,7 |
|
Polsko |
68,1 |
68,3 |
|
Velká Británie |
67,5 |
30,5 |
|
Švédsko |
67,0 |
72,6 |
|
USA |
63,8 |
46,6 |
|
Irsko |
60,8 |
26,8 |
|
Mexiko |
58,2 |
33,3 |
|
Německo |
55,6 |
57,2 |
|
Japonsko |
52,7 |
34,9 |
Pramen: OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-Income Systems in OECD Countries
Vaše reakce k článku "Jak ovlivňuje redukce výši důchodu ve světě?" | Celkem 0 komentářů
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
Penzijní reforma: Spočítejte si, jak se vám (ne)vyplatí
Velká penzijní reforma se nezadržitelně blíží. Komu se ale vyplatí přejít do 2. pilíře? Každý má možnost si spočítat sám, zda se mu přechod (pravděpodobně) vyplatí. K dispozici je „státní“ kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí i soukromá Penzijního fondu Komerční banky. Která je lepší?
(Ne)penzijní (ne)připojištění
Penzijní připojištění svou roli až dosud neplnilo. Drtivá většina lidí spoří příliš málo a krátce na to, aby od penzijních fondů mohla získat penzi vyšší než v řádu stokorun. Skoro všichni jejich klienti volí jednorázovou výplatu úspor. Změnu má přinést transformace stávajícího systému.
ING Penzijní fond klientům připíše zhodnocení 2,14 %
Za loňský rok vykázal ING Penzijní fond, a.s. auditovaný čistý zisk ve výši 546,5 milionu korun. Tyto výsledky tedy přinesou účastníkům zhodnocení vkladů ve výši 2,14 %.
Raiffeisenbank požádala ČNB o licenci pro novou penzijní splečnost
Raiffeisenbank požádala Českou národní banku o přidělení licence pro nově vytvořenou penzijní firmu. Společnost ponese název Raiffeisen penzijní společnost a.s. a akcionáři jsou Raiffeisenbank a slovenská Tatra Asset Management.
Peníze na důchody v USA miznou rychleji, než se čekalo
Ponziho schéma se vyznačuje tím, že investorům vyplácí výnosy z peněz nově příchozích investorů do té doté doby, než dojdou nové peníze. Systém sociálního zabezpečení vyplácí důchody z peněz pracujících, jejichž počet rovněž klesá. Rozdíl mezi nimi těmito systémy je pouze ten, že u sociálního zabezpečení víme, kdy mu dojdou peníze. Alespoň v USA.
Úředníkům vysvětlí důchodovou reformu najatá firma
Ministerstvo práce a sociálních věcí začne školit úředníky v tom, co všechno přinese důchodová reforma. Ministerstvo přiznává, že ale není v jeho silách veškerá školení zajistit, proto si najme firmu.





